Přejít k obsahu


Historie Katedry technologie obrábění

Technologie obrábění zaznamenala zvláště v posledních  letech značný pokrok. Operace trvající dříve hodiny dnes počítáme spíše na minuty při výrazném zvýšení dosažené kvality.

Zásluhu na tomto příznivém vývoji mají bezesporu vysoké školy, které po léta připravují odborníky v této oblasti a které technologii obrábění mají jako svůj samostatný studijní obor. Je naší povinností podívat se z tohoto hlediska zpět na naší fakultu, resp. katedru, která má více než padesátiletou tradici ve výuce technologie obrábění a připomenout si nejen její historii, ale i jména dlouhé řady učitelů, kteří se podíleli na výchově a často v praxi velmi úspěšných absolventů tohoto oboru.

Technologie obrábění jako disciplína, je přednášena naší strojní fakultě prakticky od jejího založení a zahájení výuky v roce 1949. Přednášena byla zprvu externím, později stálým pracovníkem katedry obráběcích strojů Doc. Ing. Alexandrem Červeným, CSc. Z této katedry s označením zkratkou KOS vedené prof. Přemyslem Breníkem, se roce 1966 oddělilo obrábění, které se skupinou ekonomiky vytvořilo samostatnou katedru obrábění a ekonomiky KOE, jejíž vedoucím se stal prof. Miroslav Bartuška. V těchto letech, kdy převládala snaha spíše menší organizační celky, se katedra KOE znovu rozdělila. Rozdělení vedlo k vzniku samostatné katedry  KTO v roce 1968. Zprvu vedl katedru Prof. Ing. Miroslav Bartuška, kterého poté vystřídal Doc. Ing. Alexandrem Červeným, CSc. Do vínku svého odborného a pedagogického působení dostala několik oblastí koncipovaných ve známé knize ´´ Technologie obrábění ´´ Prof. Přikryla, které více či méně zůstaly hlavní náplní činnosti katedry dodnes.

Po roce 1968 prošla katedra opět několika reorganizacemi, které často rozšiřovaly či zužovaly její zaměření a také měnily její název. Tak již v roce 1972 vznikla katedra technologie a řízení výroby KTR vedená Prof. Jindřichem Strakou. K další změně jména katedry došlo v roce 1988 po vyčlenění oblasti materiálu a strojírenské metalurgie. Jméno bylo změněno na katedru obrábění a řízení výroby KOŘ. Novým vedoucím katedry se stal Doc. Jaromír Jaren. V souvislosti s organizačními změnami těchto let je třeba zmínit i vytvoření Sdruženého vědeckovýzkumného pracoviště SVVP v roce 1987. SVVP vzniklo z oddělení obrábění KOR a odboru technologie k. p. ŠKODA. Pracoviště ukončilo svojí činnost v rámci polistopadové reorganizace Škodovky.

Po roce 1989 vedl po kratší dobu katedru KOŘ Prof. Edvard Leeder. Přestupem skupiny pro ekonomiku a řízení do nově vzniklé katedry KPV, činnost katedry KOŘ, skončila a část obrábění se vrátila k původnímu označení katedry: Katedra Technologie Obrábění KTO, kterou po dobu téměř deseti let vedl Doc. Josef Škarda. Poté byl, vystřídám Prof. Ing. Karlem Jandečkou, CSc. Jejím současným vedoucím je Ing. Jan Řehoř Ph.D..

Katedra po celou dobu trvání je zaměřena zejména na vlastní technologii obrábění. Tento směr reprezentovali kromě Doc. Červeného (původem výpočtáře z konstrukce obráběcích strojů ŠKODA) a tehdy mladí asistenti, inženýři Rambousek, Škarda, Hofmann, Sova, Sovová, Česánek včetně pracovníka pro vědu a výzkum Ing. Kohouta. K těm se řadí i velmi iniciativní a pro obor zapálený Ing. Kroj, který (později za pomoci Ing. Šolcové) neúnavně pěstoval oblast strojírenské metrologie.

Kolem inženýrů Leedera, Němejce a později Cibulky se rozvíjel další směr - technologické projekty, který byl založen Doc. Čechurou (odcházejícím do důchodu) a externím učitelem, velmi vzdělaným a zkušeným škodovákem Vlastimilem Židlickým.

V období let 1972 až 1988 byl zabezpečován v rámci KTŘ i obor technologie tváření a slévání, který měl na starosti Doc. Pfrogner a kde vyučovali též projektanti a inženýři Mařan a Šik.

Oblast ekonomiky a řízení se rozvíjela okolo Prof. Čecha, Doc. Jarena (krátce i Doc. Jukla) a tehdy mladých asistentů, inženýrů Křivače, Hermana, Horejce, Rady a Vlčka.

Typický pro katedru je velmi široký odborný záběr, což svědčí o silných osobnostech jejich členů, kteří často i přes nepřízeň okolností dokázali jednotlivá zaměření nejenom udržet, ale i úspěšně rozvíjet. Kromě toho se katedra podílela nemalou měrou na rozvíjení VŠSE a strojní fakulty tím, že nepřetržitě dávala k dispozici nezanedbatelnou část tvůrčí kapacity svých členů k vykonání náročných akademických funkcí. Jejich dlouhá řada začíná rektorem Prof. Breníkem, prorektory Prof. Čechem, Strakou, Doc. Jarenem a Křikačem, děkany: Prof. Bartuškou, Doc. Červeným a proděkanem Doc. Pfrognerem. Po listopadu 1989 byl jmenován proděkanem Doc. Hofmann (později zvolen též děkanem). Vyjmenovaná řada pokračuje proděkanem pro studijní a pedagogickou činnost Doc. Němejcem a končí nynějším proděkanem Dr. Česánkem.

Po celou dobu své existence byla katedra nepříznivě poznamenána nevhodným dislokačním rozmístěním. Její jádro (oddělení obrábění spolu s vedením) sídlilo v hlavní budově - tehdejší Nejedlého sady dnes sady Pětatřicátníků, později v budově ´´Nad Hamburkem´´ a skupina NC strojů v Komenského ulici. v roce 1987 se SVVP (oddělení obrábění a pracovníci ŠKODA) přestěhovalo do Blanenské ulice na Slovany, druhá část katedry zůstala nadále v Sedláčkově ulici. Teprve dokončením univerzitního areálu na Borech se rozmístění katedry spojilo v jeden celek.

Přestěhování do kanceláří v druhém podlaží katedrálního objektu na Borských polích se uskutečnilo v říjnu 1992 a ve stejné podlaží se nachází i výukové laboratoře katedry. Prostory pro experimentální výzkum a praktickou výuku získala katedra v halové laboratoři strojní fakulty.

hala KTO

Katedrální prostory ve společné halové laboratoři